Pokud si chcete text práce nebo její případné přílohy stáhnout, klikněte na odkaz pravým
tlačítkem a zvolte volbu Uložit cíl jako. V opačném případě se může stát, že bude
Váš prohlížeč chtít soubor zobrazit rovnou a jeho načítání může zvláště
u větších souborů trvat dlouho.
Archiv prací pro 43. ročník SOČ
8. ochrana a tvorba životního prostředí
-
Vliv obnovy tůní v areálu bývalého tankodromu na společenstvo vodních brouků
Autor/ři: Tereza Maxerová
V této práci jsem čtyři roky sledovala vliv obnovy tůní v areálu bývalého tankodromu na
společenstvo vodních brouků. Cílem práce bylo zmapovat celkovou diverzitu vodních brouků na zmíněných lokalitách, zjistit dlouhodobý efekt provedeného managementu na společenstvo vodních brouků a popsat, jaké environmentální faktory ovlivňují strukturu společenstva vodních brouků. Na základě těchto zjištění byl poté
navrhnut další efektivní management na studovaném území.
-
Charakteristika atmosférického aerosolu na české pozaďové stanici v šestiletém časovém rozlišení
Autor/ři: Vít Novotný
Práce popisuje kvantitativní a kvalitativní vlastnosti atmosférického aerosolu (AA) na české venkovské pozaďové stanici, hlavním cílem provedené analýzy bylo popsat vliv lidské činnosti na vlastnosti AA a odhadnout jeho zdroje v lokálním i evropském měřítku.
-
Hlasová aktivita a hnízdní ekologie sluky lesní Scolopax rusticola v České republice
Autor/ři: Kateřina Žohová
Přestože je sluka lesní jeden z našich nejpočetnějších ptáků ze skupiny bahňáků v České republice,
o její hnízdní ekologii příliš mnoho nevíme. Žije velmi skrytě a nenápadně. Jedinou výjimku činí její tok, během kterého můžeme sluku zaznamenat v lesním prostředí během soumraku od února
do července. Napříč Evropou se ale její hnízdní strategie liší, ve Velké Británii a v Rusku ji můžeme nejčastěji zastihnout tokat v květnu až červnu, naopak v Azorách je tomu tak v dubnu a ve Švédsku sluka toká v přibližně ve stále stejné intenzitě během sezóny. Podle české literatury je sluka
u nás nejsnáze k zastižení v období příletu a jarní migrace, v březnu až dubnu, s klesající pravděpodobností pozorování do letních měsíců. Tyto informace však často pochází pouze z lokálních záznamů nebo mysliveckých poznatků a podrobnější výzkum hnízdní ekologie a toku sluky lesní u nás nikdy neproběhl.
Proto jsem se zaměřila na důkladnější prozkoumání hlasové aktivity a hnízdní ekologie sluky lesní v České republice za pomoci dobrovolných mapovatelů v rámci projektu občanské vědy. Konkrétně jsem zjišťovala:
• Jaké faktory ovlivňují výběr hnízdního prostředí sluky lesní;
• Jaký je vliv sezóny a nadmořské výšky na hlasovou aktivitu sluky lesní;
• Jaký je vliv početnosti sluky lesní na lokalitě na její hlasovou aktivitu;
• Jaké jsou dříve neznámé lokality s výskytem sluky lesní zjištěné pomocí projektu slučí hodinovka, popř. jaké je nejspíše aktuální rozšíření sluky lesní v rámci České republiky pro období 2014–2020;
• Zdali je možné rozeznat individuální tokající sluky pomocí akustických nahrávek;
• Jak bude projekt občanské vědy „Slučí hodinovka“ fungovat se zapojením široké veřejnosti a zda bude vhodné s ním nadále pokračovat.
