Pokud si chcete text práce nebo její případné přílohy stáhnout, klikněte na odkaz pravým
tlačítkem a zvolte volbu Uložit cíl jako. V opačném případě se může stát, že bude
Váš prohlížeč chtít soubor zobrazit rovnou a jeho načítání může zvláště
u větších souborů trvat dlouho.
Archiv prací pro 45. ročník SOČ
4. Biologie a vědy o Zemi
-
Inhalace nanočástic olova způsobuje degenerativní změny v mozkové tkáni
Autor/ři: Adriena Jedličková
Cílem této práce bylo analyzovat vliv šestitýdenní a jedenáctitýdenní inhalace generovaných rozpustných a nerozpustných nanočástic olova na mikroskopickou stavbu čichového epitelu a mozku in vivo s využitím myši laboratorní jako modelového organismu a určit efektivitu reparativních procesů v těchto tkáních. Vliv nanočástic olova na nervové buňky a jejich působení na signalizaci asociovanou se změnami cytoskeletu pak i potvrdit s využitím primárních buněčných kultur trigeminálních ganglií in vitro.
-
Vliv proměn stanovišť na společenstva členovců a ideální vodní nádrž pro biodiverzitu pískoven
Autor/ři: Matěj Ešpandr, Ondřej Vaněk
V naší práci se zaměřujeme zejména na výzkum společenstev vybraných skupin větších členovců a planktonu na vodních i suchozemských lokalitách ve Štěrkopískovně Hůrka v Plané nad Lužnicí v jižních Čechách. Naše výsledky analyzujeme a na jejich základě se snažíme vytvořit řadu doporučení pro praktická ekologická opatření v pískovně.
-
Aktivita kmenových buněk v myších řezácích po jejich poškození
Autor/ři: Štěpánka Keprtová
Myší řezák je unikátním modelem, na kterém lze změnu aktivity kmenových buněk pozorovat ve velmi krátkém časovém intervalu, což je jeden z důvodů, na základě kterého se stal předmětem četných výzkumů zejména v oboru regenerativní medicíny. Mechanismy, které se skrývají za jeho regenerační schopností, však stále zůstávají neobjasněné. Přitom právě odhalení principů těchto mechanismů může posunout teoretické poznatky o kmenových buňkách do praktické léčby dnes doposud nevyléčitelných onemocnění.
Práce poskytuje nový náhled na kmenové buňky a ukazuje je ve světle, ve kterém je ještě nikdo předtím nepozoroval. Objasňuje funkce sledovaných exprimovaných genů a poskytuje dosud nepopsané informace o jejich vlastnostech v kontextu myšího řezáku. Sleduje taktéž jejich proměnlivou expresi a zasazuje je do celistvého kontextu komplexních interakcí, popřípadě celých signalizačních drah – Wnt, Shh nebo Fgf, které se podílí na regeneraci zubní tkáně.
Hlavním cílem této práce bylo objasnit mechanismy změn v myším řezáku na buněčné i molekulární úrovni. Za tímto účelem byla popsána exprese genů Dkk1, Wisp1, Ecel1, Lypd1, Nell1 a Bhlhe41, které byly vyselektovány na základě dat z probíhajícího dlouhodobého výzkumu.
Výsledky, kterými tato práce přispěla ve výzkumu této oblasti, mají potenciál se do budoucna uplatnit na poli regenerativní medicíny.
